Věk, můj nepřítel?

„Pfff, já už od určitýho věku narozeniny neslavím.“

Už jste to někdy řekli? Nebo slyšeli u někoho jiného? Proč se něco takového říká? Vadí nám náš věk? Nejsme srovnaní s tím, že čas neúprosně letí a my všichni stárneme? Je věk opravdu nepřítel, který nás obírá o fyzickou krásu, sílu a produktivitu?

Zkuste se na to se mnou podívat z jiného úhlu. 

Stárnutí je jedna z nejspravedlivějších věcí na tomto světě a nevyhne se mu nikdo z nás. Každému se vpisuje do tváře a těla jinak a různou rychlostí a probíhá nezadržitelně každý den. 

Přibývání let a postupná ztráta fyzického mládí je vždycky k povzdechnutí. Čas nejde zastavit, někdo ho nechá plynout a někdo se ho snaží zabrzdit veškerými možnými způsoby. Tělo si ale přesto dělá co chce a nebo to, co vzhledem k věku přirozeně má, a to ať se nám to líbí nebo ne.

Kde je tedy ta dobrá část?

Ne vše se s věkem zhoršuje. Po mentální stránce si vlastně můžeme vybrat, jak se budeme cítit a máme již nasbírané dovednosti, které nám to skvěle umožní; věk pro nás může být čirým požehnáním a duševně se může jednat o nejspokojenější životní etapu. Proto si to užívejte, stárněte s humorem, elegancí a radostí.

Užívejte si toho, co vás těší a toho, co všechno ještě můžete a svobody, kterou nyní máte, a to bez nutnosti oslňovat okolí nebo zapůsobit. Oslňujte pouze sami sebe tím, že se budete mít rádi se vším všudy.

Užívejte si své vrásky.

Proč? Protože ne každý má to štěstí, že se jich dožije. Pokud stárnete, znamená to, že vy jste to štěstí měli a směli jste toho hodně zažít. Každý rok je darem, každá vráska je zasloužená a každé fyzické píchnutí značí, že tu ještě stále jste. Pokud stárnete a měli jste děti, smíte je vidět vyrůstat, dospět a doprovodit je na jejich cestě životem. Pokud stárnete, viděli jste určitě hodně krásných věcí a zažili dny výjimečné, obyčejné i ty, které bolely. Stárnete-li, máte prostě štěstí. Važte si proto prožitých let, važte si sebe a sem tam si udělejte fotku. Krásnější a mladší než dnes už prostě nebudete. 🙂