Díky olympiádě to teď vidíme denně. Připravit, start… první a druhý a třetí. Dostanou každý kus cenného kovu na krk a září štěstím, pláčou, jsou opěvováni a zažijí prostě svůj krásný moment slávy. Krásný a zasloužený.
Pro všechny vrcholové sportovce jistá životní meta a poslání; něco, na čem makali intenzivně ne týdny ani měsíce, ale roky, vlastně možná celý dosavadní život.
Všichni tušíme, co za úspěchem stojí. Dřina. Tréninky. Nepohodlí. Disciplína. Vytrvalost. Tušíme, co museli všichni asi udělat, aby ke svému cíli došli. Co museli do svého života zahrnout, kde přidat a jak těžké to muselo být. Na otázky „Zvlýdneš tréninky? Vydržíš? Vrátíš se k tomu i přes možné nezdary?“ museli opakovaně odpovědět jednoznačným ANO. Řekli ANO svému snu a šli do toho a některým to nakonec opravdu vyšlo. A některým ne a ti už často plánují nový cíl a už nyní k němu směřují.
My všichni dokážeme říct ANO. Máme sny, cíle, plány. Říkáme ANO hubnutí, přestávání se zlozvyky, učení cizího jazyka nebo třeba včasnému rannímu vstávání.😊 Víme přibližně, co budeme muset pro svůj sen udělat. Začít cvičit, lépe, jíst, nekouřit nebo chodit dřív spát.
Pořád jasné, že?
Kde se tedy naše předsevzetí bortí? Proč to často nejde tak hladce? Proč tu svou „medaili“ stále ještě nemáme? My jsme také řekli ANO, no ne?
Jenže co často úspěšní lidé dělají je to, že mají jasnou představu o tom, čemu, zároveň s jejich ANO, budou muset říct NE. Sportovci s medailí na krku možná celá léta říkali NE večírkům a alkoholu. Říkali NE pohodlí jít trénovat za deště. Říkali NE trávení víkendů u sledování filmů s partnerkou nebo partnerem. Nebo i museli říct NE jakékoliv jiné kariéře.
Uznávám, že to teď zní zvláštně v rámci běžného života. Pojďme tedy na příklad lepšího stravování. Řeknu-li ANO lepší stravě, musím zároveň říct NE chipsům u televize. Nebo fast foodu, i když mám teď zrovna hlad. Musím říct NE lenosti připravit si jídlo doma nebo absolutnímu splácání všeho na nějaké oslavě.
Pokud řeknu ANO učení se anglicky, budu muset říct NE každodenní televizi. Nemůžu totiž časově zvládnout obojí. Pokud říkám ANO tomuto článku, musím říct NE pečení občerstvení na návštěvu ke kamarádce (ona to ví a já zas vím, kde něco koupit😊.) Pokud řeknu ANO rannímu běhání, říkám NE vstávání v čase oběda. A tak dále, a tak dále…
Na cestě za každým cílem bude něco, čeho se budeme muset vzdát. Vědomí tohoto faktu a určitá připravenost nám pomůže k cíli dojít a nevzdat to hned po prvním: AHA, to je moc těžký! Také si své cíle můžeme účinně „filtrovat“ předem. Pokud řeknu ANO každodennímu cvičení ve fitku, bude pravděpodobné, že tím řeknu NE trávení času se svým potomkem. A to já nechci, svůj cíl tedy musím změnit nebo odsunout nebo v něm prostě nepokračovat,
Takže zkuste se zamyslet, čemu v životě říkáte ANO? A čemu kvůli tomu musíte říct NE? Nebo jste museli v minulosti? Překvapilo Vás to? Nebo jste s tím počítali?
Mě osobně překvapilo v tomto směru mnoho věcí a dlouho jsem se srovnávala s tím, co v životě mám, nemám. Teď vím, že jsem jen řekla ANO bez znalosti NE 😊.
Mnoho životních medailí Vám přeje,
Jana