Půlroční bilance předčasného důchodu
Autor: Lubomír Brož
Tak jsem si zrovna uvědomil že už uběhl půlrok od doby, kdy jsem vstoupil do nové etapy života, kterou se pro mne stal předčasný důchod. Rozhodl jsem se do něj jít o tři roky dříve, ve svých 61 letech . Stalo se tak přesně na kraji léta v čase malin zralých. Je tedy čas se trochu poohlédnout zpět co mi ten krok dal a vzal.
Pro odchod do předčasného důchodu jsem se rozhodl proto, že jsem se cítil ještě stále po stránce fyzické i psychické v pořádku, samozřejmě s přihlédnutím k míře amortizace k mému věku náležející. Vnímal jsem tu nadcházející životní etapu jako jakýsi svobodný a časově neomezený prostor k realizaci svých zájmů a zálib.
Těch koníčků mám poměrně mnoho, od cestování přes zahradničení, čtení, poslech hudby a podcastů, studium angličtiny a dalších pro mne zajímavých reálií, až po vaření.
Když jsem se rozhodoval, zda odejít dříve, řekl jsem si, že by bylo vlastně moc hezké se těmto zálibám věnovat daleko více, než mi dovoluje čas „pokrácený“ pracovní dobou, dojížděním z a do práce, či výměrou dovolené.
Samozřejmě rozhodování pro mne nebylo zprvu jednoduché . Zvažoval jsem všechna pro i proti . Napsal jsem si vše na velký papír rozdělený na dvě části znaménky + a -. Když jsem po několika dnech byl hotov, respektive mne již nenapadlo nic, co bych do těch sloupců doplnil, několik dalších dní jsem se věnoval proškrtávání. Samotného mne pak překvapilo to, že v levé polovině těch škrtů pod znaménkem + mnoho nebylo, zato v té druhé, pravé polovině pod znaménkem – zůstala jen jedna, jediná položka, a to: ,, méně peněz”.
Při pohledu na výsledek tohoto mého důchodového auditu jsem si uvědomil, že jedno z lidových rčení zní: ,, méně je někdy více” a výsledek mých úvah dospěl ke stejnému závěru.
Ještě před tím, než jsem udělal ten definitivní krok, nechal jsem si odborníky spočítat jednotlivé varianty a z přehledných excelových tabulek zjistil, že ztráta bude v mém případě při odchodu o 3 roky dříve 2.400,-Kč měsíčně. To je však jen jeden úhel pohledu. Já se většinou snažím dívat na cokoli alespoň z úhlů dvou.
Ten druhý byl také popsán v podrobném rozboru, který jsem obdržel a hovořil o tom, že ta ztráta se proměňuje v nevýhodu až po deseti letech! Ten trik je v tom, že člověk dříve čerpá ze systému. A v mém případě o 3 roky dříve. Odpověď jsem tedy již znal a z jediného přeživšího znaménka (- ) na mé čtvrtce papíru se stalo znaménko (+). Tato informace mne navíc přiměla i více přemýšlet o penězích jako takových jinak, než tomu bylo dosud a změnil jsem poměrně radikálně způsob nakládání s nimi a našel několik aktivních i pasivních zdrojů , které mi umožňují se plně věnovat svým zálibám. A mám i nového koníčka, kterého vnímám že je nesmírně kreativní .
V rámci těch všech příprav jsem ještě odjel na pár týdnů do svého milovaného Španělska na zhruba 500 kilometrů dlouhou pěší túru od jihu na sever po jedné ze zdejších dálkových tras s cílem nejen poznávat další kus té nádherné země, ale i s cílem se definitivně rozhodnout. Již z minulých podobných výšlapů mám potvrzeno, že si takto člověk nádherně srovná myšlenky i daleko snadněji řeší závažná životní rozhodnutí a většinou přijdou i myšlenky a nápady zcela nové.
Když jsem se vrátil, s lehkým srdcem jsem se vydal na Správu sociálního zabezpečení požádat o penzi. ,, A víte, že budete mít méně peněz? “ , řekla mi úřednice za přepážkou. ,, Vím”, odpověděl jsem jí s úsměvem na tváři.
No a jak to bylo dál?
,, Pak následovala jen samá pozitiva a sociální jistoty”, jak zaznělo v jednom z dílů oblíbeného seriálu o básnících. Získal jsem pocit absolutní svobody a myslím, že to není jen pocit. Získal jsem mnoho času k realizaci svých snů a nápadů. Klid v duši. Poznal jsem pěkný kus světa. Přešel jsem Duhové hory na Islandu, vydal se po nejstarší poutní cestě v Evropě Via Francigeně do Říma i na cestu za polární kruh do Laponska za polární září. Podíval jsem se i do Švédska, Slovinska pár dní regeneroval v maďarských termálních lázních.
Začal jsem psát a zveřejňovat své postřehy z cest a přihlásil jsem se i na univerzitu třetího věku na jeden obor, který mne zaujal.
Takový byl můj první půlrok šťastného důchodce, který považuje rozhodnutí stát se jím dříve jako jedno z nejlepších rozhodnutí ve svém životě. Má manželka mi často říká: ,, Takhle jako ty bych se chtěla mít alespoň týden před smrtí.”
Zřejmě ví , proč to říká.
.
Původní profesí jsem právník, ale po zvažování všech pro i proti jsem tuto profesi pověsil , jak se říká ,,na hřebík.” Rozhodl jsem se jít o tři roky dříve do předčasného důchodu. Čím jsem v něm déle, tím více zjišťuji, a také to tak uvnitř cítím, že je to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Získal jsem absolutní svobodu a neuvěřitelně mnoho času pro realizaci svých koníčků a snů. Za ten krátký čas jsem prošel pěšky skoro tisíc kilometrů po dálkových trasách ve Španělsku, Itálii , či na Islandu , viděl na vlastní oči tekoucí lávu i polární záři. Krom těchto zemí jsem se podíval ještě do Švédska a Slovinska , regeneroval se v maďarských termálech , či se plavil po Nilu. Přihlásil jsem se a univerzitu 3. věku, kde budu v tomto semestru studovat dějiny sakrální architektury , kterou na svých cestách obdivuji stále více. A nejen o tom jsem začal nedávno psát na svých facebookových stránkách s názvem: Po cestách klikatých světem i životem.
Jednou z největších životních změn, kterou člověk prochází, je ukončení pracovní kariéry a odchod do penze. Toto v současnosti velmi opomíjené téma je mojí specializací. Pomáhám lidem připravit se vědomě na tuto novou etapu, a to jak z pohledu psychiky, vztahů a emocí, tak i po praktické stránce nutné administrativy a finančního aspektu odchodu. Tento krok si zaslouží Vaši pozornost. Protože věřte mi, BUDOUCNOST JE to, co začíná právě dnes.